Dominika Kouřilová

Dominika Kouřilová

Story

Jmenuji se Dominika a DofE dělám už od 14 let a všechny aktivity co jsem za celé ty 4 roku dělala pro mne měly svůj význam.

Do programu Duke of Edinburgh Award jsem se zapojila ji před čtyřmi lety. Jsem hrdou držitelkou všech tří cen – bronzové, stříbrné, i zlaté, přičemž zlatou úroveň jsem dokončila před nedávnem. Program DofE mi však dal mnohé během těch 4 let, ne jen ocenění, která jsou celosvětově uznávaná. Dnes bych se s vámi ráda podělila o mé zážitky a zkušenosti, a o to, co mi DofE ukázalo.

Je pravda, že se od přirozenosti zapojuji do nejrůznějších akcí, ráda pomáhám lidem v mém okolí a věnuji se několika koníčkům a dovednostem. Ovšem když jsem se ve 14 letech zapojila do bronzové úrovně, získala jsem pocit týmového ducha při plnění těchto akcí. Všichni mí spolužáci a přátelé se zapojili, společně jsme jezdili do domova důchodců nebo do Olivovy léčebny. Společně jsme hráli florbal a chodily na další nejrůznější kroužky. Sice jsme si hodiny zapisovali do deníčku a motivovalo nás splnění bronzové úrovně, ale mohu také říct, že aktivity nás naplňovaly a bavily, takže to nebyla jen honba za certifikátem. A má první dobrodružná expedice? Tam jsme si týmovou spolupráci vyzkoušeli úplně na jiné úrovni. Poznávání kultury a přírody, hledání cesty, vaření jídla – vlastně jak z nějaké knížky od Jaroslava Foglara a vše s vašimi přáteli.

Zkušenost s bronzovou úrovní mi jen dokázala, že se chci zapojit i další roky a tak jsem splnila stříbrnou i zlatou úroveň. Musím říct, že expedice konaná v rámci zlaté úrovně v Banátu, oblasti v Rumunsku, mi posunula hranice zase o něco dále. Pět deštivých dní a nocí, promočené nohy, všechno oblečení, bloudění v mlze a útěk před kravami… Musím přiznat, že každý si během cesty vybral chvilku, kdy toho bylo už moc – kdy se nám v hlavě nejspíš honila věta „vždyť teď mohu být někde v teple, proč tohle dělám…“. Ale zároveň jsme poznali, že udržování dobré nálady a vzájemná podpora nám pomůže všechno překonat a expedici úspěšně zvládnout.

V rámci DofE jsem pomáhala v domově důchodců, učila angličtinu v mateřské škole a pracovala ve školní kavárně. Hrála jsem florbal, hrála jsem na klavír či jsem zpívala ve školním sboru. Prochodila jsem Křivoklátsko, Písecko a rumunský Banát. Poznala jsem opravdové přátelství, zažila jsem spoustu legrace, ale také těžkých chvil. DofE mi pomohlo rozvíjet se jak fyzicky, tak na duchu a ukázalo mi, že v tom chci a budu pokračovat.

Myslím si, že je důležité, aby se mladí lidé rozvíjeli a dělali něco navíc – něco, co není jen povinnost, ale zároveň to pomůže mnohým lidem v okolí.

Předchozí Další příběhy Následující

Podívej se na naše videa

DofE na YouTube

Podpoř dobrou věc

I vy můžete přispět k tomu, aby mladí lidé odhalili svůj potenciál a přistoupili ke svému životu aktivně.

Zůstaň v obraze

Národní kancelář programu vám může každý měsíc zasílat tipy a novinky.

Poslat stránku e-mailem






Ověřovací kód
Ověřovací kód
 

Vyplňte prosím alespoň pole označené hvězdičkou ( * ). Děkujeme

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací