Alžběta: Díky DofE jsem se posunula o další taneční krůček dál

Alžběta: Díky DofE jsem se posunula o další taneční krůček dál

Novinky

9. července 2018

Alžběta pochází z Krnova, ale našemu programu se věnovala pod záštitou 1st International School of Ostrava. Neustále se snaží posouvat se za hranice své komfortní zóny, a to především v oblasti tance, kterému se intenzivně věnuje již řadu let. Nejen, že se skrze tanec snaží sama proniknout do tajů různých světových kultur a sama se intenzivně vzdělává, ale je také lektorkou, díky čemuž cestuje po celé republice.

Kolik je Ti let a jakou úroveň DofE právě plníš?

Je mi 19 let a před rokem jsem dokončila stříbrnou úroveň. Nyní začínám se zlatou.

Pod jakým místním centrem jsi a jak jsi se o programu dozvěděla?

O programu jsem se dozvěděla z článku v učebnici angličtiny. Jsem z Krnova – malého městečka v pohraničí, mám to tedy daleko úplně všude. Nakonec jsem se přihlásila pod centrum 1st International School of Ostrava a na konzultace dojížděla.

Co nebo kdo je Tvým hlavním motivátorem?

Mým hlavním motivátorem je budoucnost. Nechci se za pár let ohlédnout a zjistit, že se mi nabízela spousta příležitostí a možností, co zkusit, vytvořit, vybudovat, jaké inspirativní lidi potkat, a že jsem toho nevyužila. A tak se snažím zkoušet, co můžu a posouvat si hranice. Občas si nejsem jistá, když nějaká příležitost nastane. Snažím se ale, aby mě strach příliš neovlivňoval, a snažím se zvládat vše tak dobře, jak v danou chvíli můžu.

Už od malička se věnuješ tanci a folklóru – dokázalo Tě DofE posunout dál i v tanci, nebo pro Tebe byly přínosnější spíš ostatní tři oblasti?

Díky DofE jsem se posunula o další taneční krůček dál. Tancuju od 4 let a už jsem vyzkoušela spoustu stylů – přes scénický tanec, balet a africký tanec po brazilskou sambu, indický tanec, hip hop,  egyptský a český folklor a nakonec se nejvíc zamilovala do orientálního tance, kterému se věnuji nejvíc. Stále je ale spousta stylů, které bych ještě chtěla zkusit.  Po přihlášení do stříbrné úrovně programu jsem si dodala odvahu a začala se stepem. Pohybově i hudebně se dost liší od toho, čím jsem se zatím protancovala. Byla to pro mě nová výzva.

Ze všech oblastí pro mě bylo nejpřínosnější dobrovolnictví. Naučila jsem se, že je potřeba věnovat čas a úsilí někomu dalšímu. Nejen že člověk může pomáhat a obohacovat jiné lidi, ale neskutečně lidsky obohatí i sám sebe. Docházím proto třetím rokem do domova pro seniory.

Co vše tedy Tvůj největší koníček obnáší?

Vystupuji na různých festivalech, večírcích, svatbách, plesech, akcích pro firmy, divadelních představeních…Tvořím choreografie, navrhuji si některé kostýmy, učím kurzy pro veřejnost a semináře pro tanečnice. Sama ale neustále dojíždím za výukou, protože vzdělávání nikdy nekončí.  Je mi ctí zasedat v porotě při soutěžích a účastnit se zahraničních angažmá.

Vedení kurzů a seminářů zahrnuje především práci s lidmi – jak to zvládáš?

Než jsem začala vést semináře pro tanečnice, začínala jsem v 15 letech učit kurzy pro veřejnost. Pro mě, jako pro introverta, to byla neskutečná výzva – mluvit před tanečním sálem plným studentek, opravovat a vysvětlovat. Troufám si říct, že dosud pro mě výuka byla a je největší školou života pro práci s lidmi i pro můj rozvoj.

Energeticky je to velmi náročná činnost – při výuce se chci rozdat, říct vše, co říct chci, být trpělivá a vysvětlovat jednoduše. Cítím velkou zodpovědnost. Zatím jsem měla štěstí na skvělé lidi kolem sebe a na kurzech mám samé báječné ženy, s kterými je radost pracovat.

Plánuješ se tancem jednou živit, nebo Tě láká i něco jiného?

Konkrétní „pětiletku“ nemám. Mým největším snem je díky tanci cestovat – ať už po Česku, nebo poznat kousek světa. Pokud by mě tanec dokázal nejen naplňovat, ale i uživit, byla bych ráda. Zároveň však stojím nohama na zemi a vím, že chci vystudovat i školu netaneční, vzdělávat se i v jiných oblastech.

Chtěla bych psát. Přemýšlím nad studiem žurnalistiky v kombinaci s českým jazykem a literaturou nebo politologií.

Na co jsi díky tanci přišla?

Naučila jsem se, že ctižádost, spousta nápadů a snů nestačí. Lépe se všech cílů dosahuje s milující a podporující rodinou, přáteli a těmi správnými učiteli a lektory. Mé štěstí je v tom, že na takové lidi mám štěstí.

Děkujeme za rozhovor!

Předchozí Další novinky Následující

Podívej se na naše videa

DofE na YouTube

Podpoř dobrou věc

I vy můžete přispět k tomu, aby mladí lidé odhalili svůj potenciál a přistoupili ke svému životu aktivně.

Zůstaň v obraze

Národní kancelář programu vám může každý měsíc zasílat tipy a novinky.

Poslat stránku e-mailem






Ověřovací kód
Ověřovací kód
 

Vyplňte prosím alespoň pole označené hvězdičkou ( * ). Děkujeme

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací